Lenky psí blog

20.01.18 Nevěrně psí

Leden, sobota ráno. Už mu to musím říct. Nemůžu to skrývat. Není to fér. Jenže,... celá se rozklepu a začnu uvažovat dopředu, dopředu, dopředu! Srdce mi buší až v krku. Snažím se dýchat a myslet. Tak fajn, dopiju kávu a v klidu mu to řeknu. Jsme rozumní dospělí lidé.
Manžel ještě leží v posteli, na tabletu si pouští nějaká videa a nic netuší. Přisedám si k němu a najednou vyhrknu: Já už Ti to musím říct. Já to prostě... To... , úplně ztrácím nit a má nervová soustava vibruje víc, než tlumené vyzvánění telefonu. Co jsi zase provedla?, zní hlasitá otázka. NIC! Já chci ŠTĚNĚ! ...je to venku. Sice se mi moc neulevilo, neboť vím, co bude následovat, ale nedá se to vzít zpět. Ano, vím, že je to nerozumné... Ano, na to jsem také myslela...
Zbytek soboty je takový tichý, mlčenlivý. Večer u televize se na mě manžel otáčí a ze rtů mu plynou slova nejkrásnější: Volala jsi tam?

jít zpět

Správa webu