Novinky

26.09.10 Bludná psice na Jizerkách 2010

Poslední letošní dogtrekkařská akce, které jsme se zúčastnili, byla opravdu mimořádná!
Z dovolené jsme dorazili ve čtvrtek 23. září ve 12,00 hodin a od Jindry jsem hned dostala limit - maximální možná doba odjezdu na trek byla stanovena na 16,00 hodinu. Za 4 hodiny jsem musela zvládnout aktualizaci webu mé kamarádky Jany, přehrát fotky, opravit chybu na webu ForPes, připravit upoutávku na obrany, zaplatit fakturu, vyřídit e-maily do práce, vykoupat se, vybalit, zabalit, na cvičák odvézt červený tunel na agility, nakoupit a vyrazit. V 16,11 hodin jsme v Teplicích natankovali a vyrazili směr Bedřichov.
Cesta byla poklidná do té doby, než jsme zaparkovali v Jizerských horách u Prezidentské chaty. Jindra neměl karimatku. Vzhledem k tomu, že karimatka je součástí povinné výbavy, problém byl na světě. Na "vybojované" výhodné místo na parkovišti jsem postavila výstražný trojúhelník a ujížděli jsme směr Liberec. Kousek od chaty jsme potkali vůz Obecní policie a já vystartovala pro radu. Pan policajt byl moc ochotný a milý, dokonce mi nabídl, že ráno nám přiveze z domova karimatku svojí. Poděkovala jsem, ale nechtěla jsem riskovat případný pozdní start, takže jsme přece jen jeli nakupovat. Navigátor v mobilu nám poradil supermarket Tesco, dokonce i s adresou. Málem jsme měli vyhráno, jenže.... Jako na potvoru nám v GPS došly baterie. Cesta do centra krajského města byla o nervy. Když jsme po několikáté obkroužili ulici, kde se mělo nacházet Tesco a neměli jsme kde zaparkovat, šlo do tuhého. Jindra nakonec zastavil na chodníku u kontejnerů v zadním traktu čehosi a vrhl se do obchoďáku, ze kterého se linula neuvěřitelně hřmoucí hudba. Netušili jsme, že zrovna ten den všichni liberečané oslavují otevření nového nákupního centra Forum. Když ho mají ústečané, tak proč ne v Liberci...
Byla jsem ráda, že se po pár minutách vynořil s karimatkou v podpaží, protože jsem se obávala, že buď mě, psy i auto někdo ukradne nebo třeba za špatné parkování rovnou zatkne. V dnešní době to asi vyjde nastejno.
Uháněli jsme zpátky do základního tábora a mylně se domnívali, že už bude klid. Nebyl. Sice nám naše místečko na parkovišti nikdo nevyfoukl, ale po hodinovém meetingu organizátora, kdy jsme v teplé hospůdce poslouchali pokyny na trasu Bludné psice, jsme nevěřili vlastním očím. Holly s Kirou se v autě nějak nepohodly a vyřídily si to po psím. Výsledkem bylo, že Kira skákala po třech. První nápad byl, jet okamžitě domů. Pak jsem trochu vychladla a šla prosit majitele před námi stojícího auta o výměnu pozice... No, vzhledem k pokročilé době a k úplně nacpanému parkovišti mě nejspíš považovali za blázna, ale přislíbili, že ráno se uvidí. Já počítala s tím, že návštěva veteriny nás nemine. Jindra si odnesl zraněnou Kiru do stanu a já zůstala spát v autě s Holly.
Ráno, sotva Holly otevřela oči, nasadila jsem jí popruhy a se slovy: Když sis vybojovala účast v závodě, tak se ukaž!", jí hnala na veterinární prohlídku a pak rovnou na start. Vyrazili v pátek o půlosmé ráno a mě s Kirou čekalo 30 hodin a 32 minut čekání. Strávily jsme je většinou spaním, Kira lízáním ran a já čtením. A občas jsme se také najedly :-) Veterinu jsme vynechaly.
Jindra dorazil v sobotu odpoledne a Holly vypadala moc spokojeně. Začali jsme jí podezírat, že Kiru vyřadila ze závodu schválně!
Trať Bludné psice měla tu výhodu, že již od 35km jste mohli závod ukončit a dojít do cíle. Celkově trasa měřila 102km, ale do Mistrovství ČR se započítávalo vše nad 80km. Cestou tak bylo možné nějaké ty kilometry vynechat a na rozcestích zahnout jinam. S ohledem na vývoj počasí, kdy v sobotu začalo lejt jako z konve, Jindra s Holly využili možnosti zkrácení a ušli "jen" 83,5km. Ve své kategorii DTM2 (muži nad 40let) skončili na krásném 9.místě! A to na trase spali pod širým nebem plných 10 hodin. Prý šli "na pohodu" :-)
A protože pořadatelé tohoto dogtrekku se řídili heslem "Bludná psice je hravá", byl tento závod okořeněn několika zvláštnostmi.
Hned první překvapení čekalo závodníky na startu, kde se konalo vážení. Na váhu si musel stoupnout každý startující s batohem na zádech a v náručí se svým psem. U Jindry se "ručička" digitální váhy zastavila na čísle 124.5 kg. V cíli pak ukazovala jen 121,5 kg.
Celá trasa závodu dále zahrnovala nepovinné i povinné výstupy na celkem 5 rozhleden a hledání tlapek. Tlapky byly po cestě sice jen 4, ale stály za to. Byly to speciální úkoly od pořadatelů a pro zajímavost: 4 tlapka se nacházela na 90km a obsahovala úkol zdolat dvě skokové překážky agility a látkový tunel. A to nejen pejskem, ale i páníkem. Naštěstí se Jindra do tunelu vešel!
Vaše Lenka
PS: Ve fotogalerii je pár fotek z trasy i z cíle, tak se můžete pokochat krásnými výhledy z rozhleden...
A pro zajímavost... Závod Bludné psice vyhrála žena, která se svým pejskem trasu plných 102km zdolala za neuvěřitelných 19hodin 42minut!

jít zpět

Správa webu