Lenky psí blog

31.01.11 Klučičí kvarteto

Naši kluci, Psycho, Packo, Porth a Pharos z Jenive, nám rostou jako z vody, váží kolem 1 kilogramu a paní Hollýková už je po prvním velmi náročném týdnu také v pohodě. Kdo není v pohodě jsem já. Netušila jsem, že mě to plánované mateřství tak zmůže. Sice je fajn, shodit pár kilogramů, ale kruhy pod očima nesluší snad nikomu. Po smutné události s Panikou jsem se o zbytek našich Jeniváčků hodně moc bála a každou chvíli je všechny kontrolovala. Doslova ve dne v noci. Vlaďka mi strašně moc pomáhala a v obavě, že Holly bude mít s ohledem na zvýšenou teplotu málo mléka, jsme štěňátka až do včerejšího dne raději přikrmovaly. Ještěže Jindra vyrobil porodní bednu pěkně prostornou a my se tam všechny, Holly, štěňata, Vlaďka a já, krásně vešly. Přisátým Jeniváčkům jsme stříkačkou pouštěly do tlamiček mléko a záda, ruce a nohy nás přitom pořádně bolely. Navíc nás Holly celou dobu trápila svým nechutenstvím a já neustále vymýšlela, co dobrého bych jí nabídla, aby se "ta čuba už probůh konečně nažrala". Pan veterinář nám důrazně řekl: I kdyby chtěla třeba tatranku, budete do ní cpát tatranku...! Nakonec to tatranka nebyla, bylo to kuře. Celé, uvařené, nabízené z ruky. Zatímco moje rodina měla půst, naší novopečené mamince jsem každý den vařila a pořád stále vařím kuře a ke svačině nabízím pacholíka té největší gramáže, tzv. family balení. Už jí zase chutná ;-)
Vaše Lenka

jít zpět

Správa webu